|
|
Rozpoznání hudebního slohu z orchestrální nahrávky za pomoci technik Music Information Retrieval
Jelínková, Jana ; Zvončák, Vojtěch (oponent) ; Kiska, Tomáš (vedoucí práce)
Pojem klasická hudba obsahuje, stejně jako žánry populární hudby, mnoho žánrových variant. Cílem práce je pomocí strojového učení rozlišit tyto žánrové varianty z orchestrálních nahrávek. Tato práce se zaměřuje na skladby z období od konce 16. století do začátku 20. století, jedná se tedy o baroko, klasicismus a romantismus. K identifikaci těchto tří hudebních slohů je využita metoda Music Information Retrieval, která spočívá v získávání parametrů z nahrávek a jejich evaluaci. Evaluované parametry jsou využity jako vstupní data pro klasifikátory. Klasifikace probíhá pomocí metod strojového učení, konkrétně se jedná o algoritmy kNN (K-Nearest Neighbor, v češtině k-nejbližší soused), LDA (Linear Discriminant Analysis, lineárně diskriminační analýza), GMM (Gaussian Mixture Models, Gaussovy smíšené modely) a SVM (Support Vector Machines, podpůrné vektory). V závěru práce je shrnuta dosažená úspěšnost jednotlivých klasifikačních algoritmů. Výsledky ukázaly, že značná odlišnost barokního slohu od zbylých dvou slohů, umožňuje jeho velmi přesnou klasifikaci. Naproti tomu klasicismus vykazuje velkou podobnost s romantismem a jeho identifikace proto dosahuje nižší úspěšnosti. Toto zjištění je ve shodě s předpokladem, který vychází z hudebně-teoretické charakteristiky slohů, která je popsána v první kapitole této práce.
|
|
|
Autobiographical Reflections in Jane Austen's Fictional World
Vošmíková, Marcela ; Chalupský, Petr (vedoucí práce) ; Grmelová, Anna (oponent)
Tato práce pojednává o autobiografických reflexích v románech Jane Austen se zaměřením na vybraná díla této autorky. Teoretická část je věnována společenskému, historickému a kulturnímu pozadí doby, v níž Jane Austen žila, a zároveň stručně pojednává o literárních žánrech konce 18. a začátku 19. století. Praktická část je zaměřena na analýzu různých aspektů šesti románů této autorky v kontextu informací o životě spisovatelky, které se uchovaly dodnes. Jedná se o díla: Rozum a cit, Pýcha a předsudek, Mansfieldské panství, Emma, Opatství Northanger a Anna Elliotová. Tato část se zabývá otázkou, do jaké míry ovlivnil osobní život a vlastní zkušenosti autorky románový svět, jenž vytvořila.
|
|
|
Křesťanský kýč
ŠOJSLOVÁ, Lucie
Tato diplomová práce se zabývá kýčem jakožto manipulačním prostředkem parazitujícím v křesťanském prostředí, v jehož jádru stojí zejména emocionálně zabarvená a mnohdy sentimentální témata přímo atakující city diváka. Hlavní náplní je taktéž vymezení podobností a rovněž rozdílů mezi sakrálním a duchovním uměním, svatými obrázky a kýčem. Cílem práce je na základě zmíněného přiblížit pojem "křesťanský kýč", poukázat na jeho moc a zamyslet se nad otázkou, zda by vůbec dokázalo křesťanství bez kýče existovat.
|
|
|
Politické tendence ve vybrané romantické poezii
RILLICH, Jan
Tato práce se zabývá analýzou vybrané anglické romantické poezie z hlediska politických postojů autorů. V práci jsou rozebrána a zasazena do kontextu dobových politických událostí díla více básníků tohoto období. Hlavními tématy jsou politická pravice a levice, konflikt monarchismu a republikánství a kritika institucionalizovaného náboženství tak, jak jsou nazírány romantickými básníky. V případech, kdy se stejnou otázkou zabývá více autorů, jsou jejich přístupy porovnány.
|
|
|
Obrazy hradu Svojanov v české literatuře 19. a 20. století
URBÁNKOVÁ, Soňa
Městys Svojanov s dominantou středověkého hradu se stalo inspirací pro mnoho spisovatelů, prozaiků i básníků. První literární zmínky o Svojanově můžeme nalézt již v době národního obrození a tato literární tradice pokračuje až do současnosti. Cílem práce je zdokumentovat všechny dostupné texty, v nichž byl v průběhu 19. a 20. století rozvíjen literární obraz místa. Sledováno bude zejména, v jakých žánrech se daný obraz uplatňoval a jak se proměňoval v kontextu dobových literárních diskursů (důraz bude kladen na dominantní diskursy 19. století romantismus, parnasismus, realismus). K rešerším budou využity dostupné elektronické zdroje (katalog Caslin, databáze Retrobi, ) a výsledný text bude poskytnut správě hradu Svojanov.
|
|
|
Liberty in Byron's Childe Harold's Pilgrimage
RILLICH, Jan
Cílem této bakalářské práce je analýza konceptu svobody a jejích projevů v díle George Gordona Byrona Childe Haroldova Pouť. Práce podrobně mapuje konkrétní pasáže z díla, v nichž se autorovy myšlenky ohledně zkoumaného konceptu objevují a analyzuje je ve filozofickém, sociálním a literárním kontextu doby (včetně samotného literárního díla Byronova). Podstatné myšlenky práce jsou pak shrnuty v závěrečné části.
|
|
|
Zámek Český Rudolec - stavební historie a uměleckohistorické souvislosti
SMRŽOVÁ, Eva
Bakalářská práce Zámek Český Rudolec - stavební historie a uměleckohistorické souvislosti shrnuje a uceluje základní informace vztahující se k budově zámku, ale i k jeho blízkému okolí, se zaměřením na poslední přestavbu do novogotické podoby a na stavebníka Michaela Angela Picchioniho. Zámek je následně zasazen do kontextu doby a podobných historizujících staveb 19. století.
|
|
|
Pianistův smysl a cit pro harmonii ve skladbách romantismu
Široká, Zuzana ; Gregor, Vít (vedoucí práce) ; Palkovská, Jana (oponent)
Ve své práci zkoumám způsoby, jakými klavíristé vnímají harmonii ve skladbách romantismu. V úvodu práce zasazuji harmonii romantismu do kontextu dějin harmonie a tonálního systému a v navazujícím textu přibližuji, co je nám známo o Chopinově práci s pohyby, zvukem a harmonií. Zbylá část práce je věnována výzkumu. Výzkum je veden formou kvalitativního výzkumu, kdy jsem se čtyřmi klavíristy vedla rozhovor o třech skladbách z období romantismu. Všem klavíristům jsem zadávala Mazurku h moll, op. 30, č. 2 od Fryderyka Chopina, další dvě skladby si klavíristé volili samostatně, měli si zvolit skladby od Roberta Schumanna, Sergeje Rachmaninova nebo Franze Liszta. V rozhovoru pokládám takové otázky, abych zjistila, jak ve skladbách pracují s tonalitou, spojují-li si tóniny s nějakým charakterem, nakolik je pro ně důležitý terén či reliéf skladby a nakolik inklinují k detailnímu rozboru skladeb z hlediska harmonie, a nakolik je tento rozbor řízeným či intuitivním procesem. Na mé otázky mi odpovídají velmi úspěšná pedagožka klavíru a zároveň zástupce ruské klavírní školy, Viktoria Kraf, dále známí čeští klavíristé Jaroslava Vernerová, Miroslav Sekera a Jan Jiraský, který je zároveň profesorem na Janáčkově akademii múzických umění v Brně. Odpovědi interpretů jsou ovlivněny i skutečností, že tři z oslovených...
|
|
|
Pouť, krajina a chodec
Černá, Marie ; Daniel, Ladislav (vedoucí práce) ; Fremlová, Vendula (oponent)
Práce pojednává o vztahu umělce a krajiny, zaměřuje se především na tradici poutnictví a nastiňuje aspekty krajiny, které umělec jako poutník využívá při své tvorbě. Fenomén poutě je zde ukázán prostřednictvím děl českých, ale i zahraničních autorů od ilustrací z cest až po performance v krajině. V didaktické části jsou uskutečněny úkoly zaměřené na působení v krajině, které nastiňují vnímání krajiny žáků střední školy. V praktické části se nachází projekt zaměřený na reflexi mého putování po krajině Klíčová slova Krajina, poutník, performance, akční umění, romantismus
|
|
|
Romantické impulsy ve viktoriánské literatuře
Beran, Zdeněk ; Hilský, Martin (vedoucí práce) ; Mánek, Bohuslav (oponent) ; Peprník, Michal (oponent)
Práce se zabývá charakterem pozdního romantismu v období viktoriánské kultury v Anglii, tj. zhruba do konce 19. století. Vychází z předpokladu G. Hougha, že v dané době lze vysledovat jednolitý a souvislý vývoj romantického umění, ale zároveň i ze skutečnosti, že chápání pojmu romantismus nebylo ve viktoriánské kultuře jednoznačné, jak o tom svědčí např. protikladné postoje J. Ruskina a W. Patera. Klade si tedy otázku, jaké jsou charakteristické znaky romantismu, jak se konstituovaly a jak se následně proměňují v období, které na vrcholný anglický romantismus navazuje a hledá nový způsob vyjádření. Romantická senzibilita vychází z intelektuální atmosféry konce sedmnáctého a průběhu osmnáctého století, kdy se na základě revolučních přírodovědných poznatků a nové orientace filozofie ke zkoumání lidské mysli formuje nová estetika, v níž se do vzájemného vztahu dostávají ideje empirismu a novoplatonismu. Ty pak určují hlavní cíl romantické teorie, nalézt možnost sjednocení fragmentovaných významů pomocí imaginace a symbolické reprezentace. Práce sleduje, jak se tento ideál různou formou promítá do teoretických úvah i umělecké praxe viktoriánských autorů jako J. Ruskin (v postulování nové teorie umění), D. G. Rossetti (ve vzájemných souvislostech básnické a výtvarné tvorby) nebo W. Pater (především v...
|
host ::
RSS.